Lidé, kteří pravidelně spoří, přichází při vysoké inflaci o část hodnoty peněz. Přesto přetrvávají konzervativní návyky a lidé pokračují s vklady do produktů se záporným reálným zhodnocením. Jaké důvody je k tomu vedou a jak ochránit majetek před ztrátou?
Negativní očekávání zpomalí ekonomiku
Nejistota na trzích a rostoucí ceny jsou blikající kontrolkou, která vyvolává v lidech pocit ohrožení a touhu po vyšších úsporách za cenu omezení aktuální spotřeby. Důsledek chování je patrný v několika rovinách.
Omezení spotřeby a navýšení úspor vede (makroekonomicky) ke snížení výkonu celé ekonomiky. Klesající nákupy omezí tok peněz k firmám, ty nemohou zvedat mzdy zaměstnancům a zaměstnanci nemohou více utrácet. Nízké zisky nutí firmy ke zdražování, začíná působit inflace. Zvyšování cen krátí reálnou hodnotu peněz a lidé při vysoké inflaci o peníze přichází. V neposlední řadě je třeba vyrovnat se i s psychologickými aspekty jednání či s tím, jaké důvody mají lidé pro spoření v dobách nejistoty.
Inflace mění reálnou hodnotu peněz
Reálná hodnota peněz promítá, kolik zboží si můžeme koupit například za stokorunovou bankovku. Při meziroční inflaci ve výši 5 % bychom dnes utratili 100 Kč a za rok bychom získali zboží jen v ekvivalentu dnešních 95 Kč. Pokud model promítneme do hodnoty úspor, pak při 5% inflaci každý rok ztratí peníze na účtech téměř třetinu reálné hodnoty. Peníze odložené na bankovních účtech ztrácí vlivem inflace část kupní síly, což si uvědomuje jen malé procento obyvatel.
Úspory domácností se odhadují na přibližně 3 biliony korun, přičemž téměř polovina je odložena na běžných účtech s nulovým zhodnocením.
Spořit neznamená odložit peníze stranou
Inflace snižuje kupní sílu peněz, dostává do potíží domácnosti i podniky. Ty nemohou v důsledku rostoucích cen dosahovat vyšších výnosů a nemají možnost zvyšovat mzdy zaměstnancům. Nesoulad způsobuje, že mzdy rostou pomaleji než ceny.
O ochranu úspor je třeba starat se nejen v dobách vysoké inflace. Peníze není možné jen odkládat s omezením spotřeby. Je nutné postarat se o to, aby hodnota peněz rostla rychleji než inflace, jinak na každé uspořené koruně osoba prodělá.
Češi jsou spořivým národem
S úsporami na tom nejsme v tuzemsku špatně. Češi odkládají až 20 % disponibilních příjmů, ovšem jen malá část se jim reálně zhodnocuje. Inflace se totiž stále pohybuje na úrovni, kdy běžný výnos nestačí, proto je třeba volit produkty s vyšší mírou zhodnocení. V době vysoké inflace jsou naopak ve výhodě ti, kteří čerpají půjčku.
Před spořením je podstatné stanovit si cíle a priority. Jaký je časový horizont pro úspory? Jak úspory použiji? Kam úspory vložím a jak budu přistupovat k řízení úspor?
Proč spoříme, když přicházíme o peníze
Lidé pojem inflace i důsledky jejího působení zpravidla znají, přesto jsou ve spoření konzervativní. Psychologie úspor hraje důležitou roli.
Působí strach ze ztráty při dravějších investicích, touha po bezpečí (chci mít peníze na bezpečném místě) nebo potřeba likvidity (musím mít pocit, že mám peníze dostupné 24/7). Lidé drží hotovost z obavy dalšího zdražování, odkládají nákladné nákupy, omezují spotřebu. Často trpí finančními úzkostmi z důvodu rizika ztráty zaměstnání, rychlého růstu životních nákladů nebo majetkových škod. Obavy se při vysoké inflaci nadále prohlubují.
Důležité je zmínit i to, že lidé mají tendenci neměnit stávající modely z pohodlnosti, protože by změna vyžadovala určité úsilí a nutnost aktivního rozhodování.
Jak přistoupit k ochraně úspor
Nejprve je třeba rozlišit, která část úspor slouží jako pohotovostní rezerva a která část úspor má jiný účel. Pohotovostní rezervu je vhodné uložit na některém ze spořících účtů z důvodu okamžité možnosti výběru. U ostatní části úspor stanovit časový horizont. Uložením peněz do aktiv jako akcie, investiční fondy, komodity nebo nemovitosti hodnotu peněz ochráníte.
Nezávislý finanční poradce umí vybrat vhodnou strategii úspor s ohledem na dlouhodobé cíle nebo můžete využít některé finanční aplikace určené pro správu úspor.
